Skanska jako Dobrý soused

Mít dobré sousedy je přáním každého z nás, proto se od počátku snažíme zjistit jaká jsou očekávání na nás v roli souseda. Jelikož do lokality vstupujeme na několik let a současně přivádíme nové obyvatele, přemýšlíme o tom, jak v této pozici dlouhodobě obstát. Principy dobrého sousedství jsme proto postavili na následujících čtyřech pilířích.

Dobrý soused respektuje

Uvědomujeme si, že budování nových bytových domů dočasně snižuje komfort bydlení lidí ze sousedství. Proto se snažíme být ohleduplní, včas komunikovat zahájení stavby i předpokládanou délku pracovní doby. Při výstavbě dbáme na bezpečnost našich zaměstnanců i kolemjdoucích a našich sousedů. Pokud je to možné, snažíme se snižovat akustickou a prachovou zátěž v místě výstavby. A když něco neprobíhá tak hladce, jak jsme si naplánovali, přijímáme zodpovědnost a situaci řešíme.

Dobrý soused pomáhá

Jako společensky odpovědná firma myslíme na potřeby lidí a organizací v okolí naší výstavby. Proto jsme pomohli Základní škole s rozšířenou výukou jazyků, která stojí v těsné blízkosti našeho projektu Milíčovský háj v Praze 11-Hájích, s rekonstrukcí do té doby nevyužívaného školního dvorku. Proto jsme také pomáhali i v blízkosti modřanského projektu U cukrovaru, kde dobrovolníci ze Skanska Reality během jediného dne vysbírali cca 50 pytlů odpadků z Modřanské rokle. A proto jiná skupina „bílých límečků“ pomohla s Přírodní zahrady v modřanské Základní škole Montessori Na Beránku, díky čemuž mají nyní děti k dispozici nové venkovní posezení z gabionových stěn naplněných kamením.

Dovolte mi, abych Vám poděkovala jménem svým i jménem žáků naší školy za úpravu našeho školního atria, které nyní budou moci využívat i v přestávkách. Současně bych též chtěla poděkovat celému realizačnímu týmu za velmi vstřícný postoj k potřebám školy."

Mgr. Věra Jarolímová, ředitelka ZŠ s RvJ K Milíčovu, Praha 4

Dobrý soused naslouchá

Zajímá nás, jaké potřeby mají lidé z lokality, v níž jsme právě realizovali akvizici a chystáme se projektovat nové bytové domy. Od počátku se jich proto ptáme, co od budoucího bytového projektu očekávají, a co je naopak trápí, či co by si nepřáli. Po vzoru Skandinávie jako první developer v Čechách diskutujeme s veřejností nad budoucí podobou chystaného projektu již ve fázi příprav zadání nové koncepce území architektonickým studiím, a nikoli až při obhajování již navrženého projektu. Oslovujeme zástupce městských částí, důležité instituce, v místě působící občanská sdružení i místní občany. Nastavením společného dialogu získáváme cenné místní znalosti, ale také sami pomáháme rozvoji stávajících vztahů a sounáležitosti s místem, kde naši sousedé žijí.

„To, že se nás Skanska ptá na náš názor, vnímáme velmi pozitivně. Ještě jsme se s tím nikdy předtím nesetkali. A pokud budou brát naše názory v potaz, je to velice zajímavé a přínosné.“ Manželé Marečkovi

Dobrý soused komunikuje

Komunikujeme aktivně, otevřeně a pravdivě. Snažíme se vyvolat diskuzi nejen nad novými projekty, ale také v případě již rozestavěných i hotových staveb. Chceme zůstat vůči našim sousedům transparentní vstřícnou firmou. Ukazujeme tím novou tvář odpovědného developmentu a věříme, že můžeme být příkladem i pro ostatní developery.

Přístup, kdy stavební a developerská společnost komunikuje s veřejností od počátku projektu je v zahraničí už naprosto běžný. My se tímto směrem snažíme také ubírat, jako jedni z prvních na našem trhu.

Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality

Jak je to ve Švédsku

Ola Kjellander z ateliéru Kjellander Sjöberg představil na podzim 2016 zkušenosti s veřejnou participací ve vlastní zemi.

Jak dlouho ve Švédsku funguje praxe, kdy soukromý investor vybídne veřejnost, aby se zapojila do přípravy projektu?

Myslím, že posledních 15 let. Význam ale stoupá a dnes už společnosti – obvykle velké architektonické a projektové kanceláře – mají týmy, které se specializují na zapojování veřejnosti do projektů. Přístup k městskému plánování se změnil. Dříve navrhovali velké celky známí architekti, jeden člověk nakreslil do detailu celou čtvrť třeba o pěti tisících bytech. Bylo to pěkné, velmi kvalitní, ale nudné a stylově monotónní. Tehdy jsme si asi uvědomili, že už to tak dělat nechceme. Dnes se do rozvoje města zapojuje mnohem více lidí, tím se i přenáší zodpovědnost na více lidí. A diskutujeme také s místními občany, abychom zjistili, jaké mají potřeby. S veřejností se bavíme v průběhu celého procesu, ne jen na začátku.

(Zdroj: Hospodářské noviny, 9. 11. 2016)