Biodiverzita

Příroda je jako dětská skládačka. Aby v ní všechno fungovalo a život na zemi se dál vyvíjel, musí do sebe jednotlivé dílky zapadat. Přírodní bohatství naší planety je totiž to nejcennější, co máme.

Biodiverzita neboli biologická rozmanitost organismů hrála a hraje klíčovou roli v celém procesu evoluce, který trvá 3,8 miliardy let. Stejně důležitá je však i pro udržení našeho budoucího života na Zemi. Přesto jsme to právě my, kdo se svým nešetrným jednáním – zejména v posledních 50 letech – podílí na nenávratném vyhubení mnoha druhů organismů. Zaděláváme si tím na jeden z největších ekologických problémů současnosti...

Posuďte sami – jen u nás v České republice se zastaví 15 hektarů té nejúrodnější půdy denně (při současném tempu by za pouhých 100 let mohla být téměř ¼ zemědělské půdy přeměněna na urbanizovanou plochu). Nejenže v rámci tohoto celosvětového stavebního trendu na celé planetě ubývá zelených ploch, ale zmenšuje se i území, které bylo živým organismům doposud domovem. Zastavěná půda navíc je navíc chudší na zdroje potravy pro zvěř, brání její migraci a neposkytuje jí možnost úkrytu, čímž znesnadňuje reprodukci zvířat.

Co je tedy vlastně hlavní příčinou současného mizení druhů? Je to ubývání a změna vhodných stanovišť i narušování oblastí, kde organismy žijí. K dalším negativním vlivům patří lov a sběr organismů pro potravu i jejich hubení coby škůdců či konkurentů. Rozmáhá se také nelegální obchod s exotickými druhy rostlin a živočichů, z nichž většina patří mezi kriticky ohrožené. Mnoho druhů je rovněž ohroženo postupující chemizací zemědělské výroby a stoupajícím počtem průmyslových havárií.

CO MŮŽE DĚLAT STAVEBNÍ FIRMA

Stavební činnost bohužel velmi výrazně likviduje lokální biodiverzitu. Firma úbytku biologických druhů nezabrání, ale může se pokusit eliminovat škodlivé faktory své činnosti:

  • Druhům, kterým výstavbou bere jejich přirozené prostředí, se snaží poskytnout náhradní útočiště.
  • Staví na brownfieldech, neboli v ladem ležících a někdy i kontaminovaných areálech, které se díky stavebním úpravám mění na místa plná života a energie. Omezuje se tak zastavování „zelené louky“ (doposud volné půdy ve městech a jejich okolí).
  • Při nově vznikající výstavbě má snahu na pozemku zadržovat vodu, která podporuje druhovou rozmanitost.
  • Pracuje s členitostí terénu, osazuje okolí vyváženým mixem stromů a keřů a umožňuje pohyb lokálním druhům živočichů (minimalizuje překážky jejich migrace), případně jim poskytuje úkryt.



JAK PŘÍRODU CHRÁNÍME MY VE SKANSKA

Na minimalizaci dopadů na životní prostředí během stavby klademe obzvlášť velký důraz. S každou novou stavbou nezapomeneme vypracovat podrobný plán ochrany životního prostředí včetně návrhu jednotlivých opatření. Dbáme na omezení hlučnosti i prašnosti v místě stavby, rizikové látky skladujeme v záchytných vanách či mobilních kontejnerech, řešíme také odvodnění staveniště. Stavíme tak, abychom ochránili přilehlé dřeviny. Pokud se na pozemku vyskytují chráněné druhy živočichů, zajistíme jejich přesun do bezpečné oblasti a pro ty obojživelné nainstalujeme tzv. naváděcí pásy. Pro živočichy obecně vytváříme náhradní nebo nová stanoviště v podobě vodních ploch, úkrytů a budek.

U projektu Milíčovský háj jsme například obnovili rybník s umělým mokřadem, kde našla nový domov řada rostlinných i živočišných druhů. V místě našeho dalšího projektu – U cukrovaru –, kde dlouhodobě hnízdila kolonie rorýse obecného, jsme pro změnu v nejvyšších patrech budov umístili hnízdní boxy pro tohoto vzácného chráněného ptáka.

Víte, že...

  1. člověk je jeden z trilionu stávajících druhů na Zemi? Zmapován a popsán je přitom pouze jejich nepatrný zlomek (cca 1,6 milionu)?

  2. nejrychleji ubývá organismů v tropických deštných pralesích, kde podle odhadu žije 1/2 až 2/3 všech druhů?

    Bude-li těžba dřeva probíhat dnešním tempem, už v roce 2025 zbydou z rozsáhlých pralesů pouhé trosky.

  3. biodiverzita má tendenci se v průběhu evoluce zvyšovat?

    K jejímu poklesu dříve docházelo přirozeně v důsledku katastrof, dnes ale na jejím úbytku nese největší podíl lidská činnost.

  4. zachování rozmanitosti biologických druhů je nezbytnost, protože udržují stabilitu ekosystémů?

    V době přírodní krize totiž mohou přispět k jejímu odvrácení ty organismy, jejichž vliv na fungování ekosystému byl do té doby spíše zanedbatelný.

  5. k dnešnímu dni je téměř 50 % světové pevniny zemědělsky využíváno, přičemž světová potřeba potravin se má podle prognóz do roku 2050 ještě zdvojnásobit?

Co můžete vyzkoušet


business-idea-cut.jpg

Pozorujte fotosyntézu v praxi

Co budete potřebovat? Stačí vám 3 různé květináče a semena fazole nebo čočky, která do nich zasadíte. První květináč umístěte na okno, druhý do krabice, do které uděláte díry, a ten poslední pro změnu vložíte do krabice bez děr. Určitě víte, že aby mohly rostliny růst, potřebují světlo a vzduch. Proto pozorujte, co se se semeny v jednotlivých prostředích stane.

 

plants in a bottle.jpg

Vytvořte si doma svůj vlastní, soběstačný mini ekosystém

Britský inženýr David Latimer v roce 1960 zasadil do obří skleněné nádoby sazenici poděnky. V roce 1972 ji naposledy zalil a poté láhev ze zvědavosti hermeticky utěsnil. Věřili byste, že rostlina stále žije a těší se skvělé formě? Je to krásný příklad toho, jak příroda dokáže recyklovat. Zkuste to také!

Dno uzavíratelného skleněného demižonu vysypte tenkou vrstvou písku, na kterou nakladete vrstvu kompostu. Do něj zasadíte rostlinu dle vlastního výběru, ideálně nenáročnou na prostor – patří sem zmíněná poděnka, kapradí nebo třeba domácí štěstí, ale i jiné. Rostlinu uzemněte trochou písku a čekejte. Průběžně ji zalívejte a kochejte se tím, jak roste. Až bude dostatečně velká a zelená, naposledy jí dejte vodu a poté pečlivě uzavřete hrdlo nádoby. Rostlina si díky fotosyntéze bude sama recyklovat vzduch i vodu. Jediné, co dodáváte vy, je potřebné světlo. Váš soukromý ekosystém je na světě!

herbar 2.jpg

Naučte se rozpoznat rostlinné druhy s pomocí herbáře

Jako první potřebujete lis na sušení rostlin, který si v případě potřeby zvládnete vyrobit sami – dvě dřevěné desky jednoduše spojte šrouby, aby listy papíru s rostlinami dobře držely. Dále se neobejdete bez savého nebo novinového papíru a pinzety, kterou opatrně oddělíte již usušené listy od lisu a přenesete je do sešitu. Abyste měli v herbáři co nejpestřejší přehlídku exemplářů, sbírejte květiny a listy v různých ročních obdobích. Zapisujte si při tom datum i místo nálezu rostliny a s pomocí botanického slovníku samozřejmě i její název.