Odpady

Člověk je tvor materiální a rád se obklopuje věcmi. Co ale s nimi, když splní svůj účel či doslouží?

Určitě platí, že prodloužení životnosti nebo znovuvyužití výrobku je mnohonásobně přínosnější než jeho likvidace.

Víte, jaké odpady se v přírodě rozkládají nejpomaleji? Jsou to výrobky z plastu a skla, které se v některých případech nemusí rozložit nikdy. O poznání lépe jsou na tom ty, jež mají biologický původ, tedy např. těla rostlin a živočichů, ale i papír či běžné textilie z bavlny – ty se totiž časem dokáží rozložit samy. Takové odpadky produkovali naši předci, odkázaní pouze na přírodní zdroje. S rozvojem průmyslové výroby, nárůstem počtu obyvatelstva a zvyšujícím se životním standardem ale primárních zdrojů surovin ubývalo a objem odpadů začal narůstat.

Téměř 50 % celkové spotřeby přírodních zdrojů má v současnosti na svědomí stavební průmysl. Jenom ten český produkuje více než 25 milionů tun odpadů ročně. Dalších 5 milionů tun komunálního odpadu pochází z měst a obcí, z nichž velké množství stále končí bez využití na skládkách. Recyklace nám zatím moc nejde – v porovnání např. s Německem Češi recyklují jen ze 17 %. Dvě třetiny nás ale komunální odpad alespoň třídí, tedy separuje to, co je možné dále recyklovat.

Třídění_1140.jpg

I ODPADY MAJÍ BUDOUCNOST

Současná společnost si je vyčerpatelnosti zdrojů naštěstí dobře vědoma, a logicky tak svou pozornost obrací na využití odpadů v rámci „oběhového hospodářství“.

Životní cyklus odpadu_737.jpg

Trendem jsou praktikování nízkoodpadového designu, využívání průmyslového odpadu (např. výroba cihlobetonu z cihelné suti), recyklace (použitý beton z demolic je 100% recyklován a využit jako náhrada kameniva) nebo energetické využití zbytků ve spalovnách zařízených na energetické využití odpadu.
Začínáme se učit hospodařit i s bioodpadem a organickými zbytky z kuchyně, které v sobě mají nezanedbatelné množství živin využitelných např. na zahradě. Velkým rozvojem procházejí také technologie zbavující odpady nebezpečných vlastností...

CO MŮŽE DĚLAT STAVEBNÍ FIRMA

  • Vybírá šetrnější a pro lidské zdraví bezpečnější materiály.

  • Snižuje produkci odpadu s cílem dosahovat skrze efektivnější nakládání s odpady finančních úspor.

  • Předchází vzniku odpadů efektivním řízením zdrojů.

  • Praktikuje nízkoodpadový design, již vzniklé odpady se snaží využívat, recyklovat a zbytek eventuálně energeticky využít v zařízeních na energetické využití odpadu (ZEVO).

SKANSKA MÁ K PŘÍRODĚ RESPEKT

Aby každý náš projekt zatížil přírodu co nejméně, ještě před zahájením stavby ve Skanska vypracujeme plán odpadového hospodářství, tzv. „waste management plan“, v jehož rámci si vytyčíme konkrétní způsoby nakládání s odpady. Produkovaný odpadní materiál i jeho následnou likvidaci poté monitorujeme a udržujeme si přehled o tom, jak s odpadem nakládají naši subdodavatelé. Odpady systematicky třídíme a recyklujeme. Surové nebo upravené stavební odpady, jako např. zeminu, vyfrézovaný asfalt, kamenivo, vybourané betony aj., zapracováváme dál do staveb, případně je předáváme k využití třetím stranám. Abychom vyloučili veškerá rizika, u specifických materiálů zajišťujeme jejich rozbor.

Během realizace projektu Milíčovský háj jsme rozdrtili a znovu použili 67 tun betonového odpadu z původních zdemolovaných budov a 12 tun asfaltu z místních cest. Takto získaný materiál jsme opětovně využili jako podklad pro základy nově vystavěných silnic a bytových domů na pozemku. Vykopaná zemina z pozemku byla spolu se zeminou z jiných pražských stavenišť upotřebena při terénních úpravách jako zásypový materiál, čímž se podařilo významně snížit množství odpadů odvážených na skládku.

Víte, že ...

  1. stavebnictví spotřebovává každý rok asi 3 biliony tun surového materiálu, což představuje cca 40–50 % celkové spotřeby přírodních zdrojů?

  2. v Evropské unii vyhazujeme každým rokem více odpadů?

    Ve druhé polovině 90. let vzrostl objem odpadů o 15 % – jestliže budeme takto pokračovat, v roce 2020 vyhodíme o 45 % víc odpadů než v roce 1995. Objem odpadů pocházejících z elektrických a elektronických zařízení (pravděpodobně jeden z nejrychleji rostoucích typů) by se mohl v příštích dvanácti letech zdvojnásobit.

  3. pro 93 % obyvatel ČR je hromadění odpadů velmi závažný problém?

  4. celosvětová produkce betonu vzrostla v posledních 50 letech více než 12krát?

    A s ohledem na rostoucí populaci a její stále náročnější požadavky se bude nepochybně ještě zvyšovat. Výroba betonu na jednoho obyvatele se ve vyspělých zemích pohybuje mezi 1,5–3 tunami ročně, což představuje obrovskou spotřebu primárních neobnovitelných surovin (na výrobu cementu, těžbu štěrků a kameniva) i značnou spotřebu energie.

  5. dle platné legislativy České republiky je odpad klasifikován buď jako nebezpečný (N) nebo jako ostatní (O)?

    Komunální odpady, vznikající při činnosti fyzických osob v domácnostech, však podle zákona patří do kategorie ostatního odpadu, což z právního hlediska představuje významný nedostatek. Vinou nezodpovědnosti občanů a nedokonalého třídění totiž obsahuje řadu nebezpečných složek jako staré baterie, prošlé léky, zbytky barev, ředidel, rozpouštědel, starý nábytek z lakovaného dřeva a dřevotřísky, vyjetý olej, čisticí prostředky atd.

  6. v ČR ze 65 % stále převládá skládkování, pouze ze 17 % je odpad recyklován a z 18 % spalován, tedy energeticky využit?

    Z evropských zemí si v nakládání s komunálními odpady vedou nejlépe Švýcarsko, Německo, Nizozemí, Belgie a Švédsko.

  7. můžete normálně žít, a přesto nevytvářet téměř žádný odpad?

    Pokud se o tzv. bezodpadových domácnostech chcete dozvědět více, navštivte web zerowastehome.com.

  8. každý z nás Čechů v průměru spotřebuje až 400 igelitových sáčků, které po jednorázovém použití skončí v odpadkovém koši?

  9. už i u nás se zakládají prodejny prodávající zboží bez obalu?

Co můžete zkusit


business-idea-cut.jpg

O rozkladu odpadů se toho dozvíte nejvíce, pokud je sami zakopete a budete na vlastní oči sledovat, jak reagují.

Doma posbírejte pár drobných předmětů, jako např. kousek skla, gumovou zátku, úlomek polystyrénu a proužek alobalové fólie. Přidejte i nějaké přírodní látky, např. ovoce a papír.
Předměty dejte na dno několika květináčů, zasypte je hlínou a zalijte vodou. Květináče popište základními informačními údaji, jako jsou datum pokusu a název dané věci. Přibližně za týden předměty vykopejte.
Zaznamenali jste nějaké změny?Patrně si všimnete, že zatímco ovoce i papír vypadají na první pohled odlišně, předměty z uměle vytvořených látek se v půdě nijak neproměnily. Jak je to možné? Na vině jsou miniaturní živočichové, mikroskopické bakterie a okem neviditelné houby, které se živí přírodními látkami tím způsobem, že je rozkládají. Tyto biologicky rozložitelné látky jsou pak jednak vstřebávány půdou a jednak částečně využívány jako potrava živočichů, kterým říkáme rozkladači. Ti se však živí zásadně mrtvými nebo rozloženými organickými látkami, nikoli materiály uměle vyrobenými člověkem...

kompost_resized.jpg

Chcete mít doma vlastní recyklační továrnu? Založte si kompost!

Na zahradě, někde v závětří a částečně ve stínu, si zvolte vhodné místo. Ohraničte si jeho půdorys a ten vysypte vrstvou listí a kypré půdy. Pak už to není žádná věda. Kdykoli vám přijde do ruky něco, co na kompost patří, položte to navrch a vytvořte novou vrstvu. Jednou za několik týdnů kompost prokypřete, aby v něm mohl proudit vzduch a udržovala se v něm rovnoměrným způsobem vlhkost. Pokud bude kompost vyzařovat teplo a bude se to v něm hemžit žížalami, zasloužíte si palec nahoru! Je to totiž důkaz, že kompost pracuje, jak má, a plní svůj účel...

Chcete se dozvědět více o době rozkladu různých materiálů?

 Určitě se proklikněte na stránky samosebou/mamutí stopa, samosebou...nebo www.jaktridit.cz



obrázek zdroj: https://old.samosebou.cz/cyklus-tv/mamuti-stopa#doba-rozkladu-odpadu