Ještě na přelomu 19. a 20. století byly Vysočany idylickou vesnicí. Balabenka, Hytlovka, Krocínka, Fleišnerka a Jetelka… Pokud se tehdy chtěli obyvatelé některé z vysočanských usedlostí vypravit do Prahy za prací po svých, cesta jim zabrala hodinu.

Kdo se držel doma, často pracoval v některé z místních řemeslnických dílen, cukrovaru nebo pivovaru. V roce 1896 ale do osudu obce zasáhl Emil Kolben, když tu založil podnik s názvem Kolben a spol., elektrotechnická továrna v Praze-Vysočanech.

Emil Kolben

Emil Kolben byl jedním z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů první poloviny 20. století.

Od špendlíku po lokomotivu

„Kolbenka“ rychle rostla, z původních 25 zaměstnanců jich během tří let bylo 300. Začali montováním motorů, v roce 1900 si už troufli na první lokomotivu. Úspěšný podnikatel Kolben rozšiřoval výrobu a prodával licence, psal práce zaměřené na silnoproudou elektrotechniku a zasazoval se o rozvoj průmyslu a obchodu. Získal čestný doktorát z německé univerzity i Řád železné koruny od samotného císaře. Když pak v roce 1927 vznikla firma Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), stal se Emil Kolben jejím generálním ředitelem. Závod se pyšnil heslem: Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu.

Nové Vysočany

Pevné spojení ČKD a Vysočan skončilo v 90. letech 20. století, kdy místní průmysl prošel postupným útlumem. Dnes už tu slavného průmyslníka připomíná jen Kolbenova ulice a stanice metra. Za nedlouho ale jeho jméno ponese také celá nová čtvrť, která bude připomínat Kolbenovu práci na poli elektrotechniky i pohnutý osud celé jeho rodiny.

Stanice metra B „Kolbenova“ se nachází jen 5 minut chůze od nového bytového projektu.