Čtvrť Emila Kolbena

Živý průmyslový ruch je ve Vysočanech už minulostí. Dobře dostupná lokalita však nezůstala ležet bez povšimnutí, a tak tam, kde kdysi stály tovární haly, rostou dnes bytové projekty. 

Nové Vysočany

V okolí řeky Rokytky našli mnozí zalíbení a lokalita se stává vyhledávaným místem pro život. Rodí se zde Nové Vysočany – podle územního plánu Prahy projde tato oblast neuvěřitelnou proměnou. Vzniká zde moderní městské centrum s veškerou infrastrukturou a občanskou vybaveností, které citlivě naváže na historickou stopu industriální minulosti a tento unikátní „genius loci“ promítne do své atmosféry.

Vše podstatné na dosah

Už nyní mají Vysočany velmi dobrou dopravní dostupnost i občanskou vybavenost. Dostanete se sem metrem i tramvajovými linkami, obyvatelům jsou za nákupy i zábavou k dispozici obchodní centra Fénix a Harfa nebo třeba rozsáhlý park Podviní s dětskými hřišti a lanovým centrem. V bezprostřední blízkosti se nachází také lékařská péče v podobě Polikliniky Kolbenova. Zástupcem kulturní sféry je zde například Divadlo Gong a jen o stanici metra dál najdete oceňovanou scénu Divadla Pod Palmovkou.

Pro sportovce i umělce

Jednou z místních dominant je známá O2 arena, víceúčelová hala na hranici Libně a Vysočan s kapacitou 18 000 míst. Ať už jste fanouškem hokeje, freestyle motokrosu či vášnivý rocker, ty nejvýznamnější akce v Praze se konají právě tady. Pokud máte tvůrčího ducha, zázemí najdete v atelierech Pragovky – stále známější pražský artdistrict nabízí umělcům prostory k vystavování jejich děl i samotné kreativní tvorbě.

Čtvrť Emila Kolbena 2

K nastěhování 2022

70bytů k dispozici

Projděte si s námi naučnou stezku ve čtvrti Emila Kolbena

Vítejte ve čtvrti Emila Kolbena!

Vítejte v nové rezidenční čtvrti, kde ještě před několika lety stály zchátralé tovární haly a sklady bývalé továrny ČKD (dříve Kolben aspol.). Právě po jejím zakladateli – Emilu Kolbenovi, dostala tato nová čtvrť svůj název.

Tento významný český průmyslník, vynálezce a podnikatel byl při navrhování moderní rezidenční čtvrti v mnohém inspirací. Bytové domy zde nesou název po jeho příbuzných a spolupracovnících. V interiérech domů se často objevuje elektrická součástka spínačů a přepínačů. Byl to právě Kolben, jenž byl zastánce a průkopník střídavého proudu ve střední Evropě. Na jeho počest byl ve čtvrti vztyčen sloup Emila Kolbena, připomínající jeho odkaz.

Vysočany byly dlouhodobě opomíjenou historickou industriální čtvrtí na okraji širšího centra Prahy. Někteří je přirovnávají ke známé londýnské čtvrti Canary Wharf, která také bývala centrem průmyslu. Doba však pokročila, a dnes se tato část Londýna těší enormnímu zájmu soukromých investorů, je sídlem nadnárodních korporací, ale i prominentním domovem pro ty, kdo hledají onen pověstný genius loci.

Podobná proměna se právě odehrává i v pražských Vysočanech. Velká část území podél ulice Kolbenova prochází rozsáhlou revitalizací a postupně se proměňuje v osobité místo, kde lidi baví bydlet a trávit volný čas.

Čtvrť Emila Kolbena je jedním z nejvýraznějších zdejších projektů a zaujímá místo jen pár kroků od stanice metra Kolbenova. Architekti zde navrhli řadu moderních technologií a netradičně pojali i veřejný prostor s množstvím interaktivních prvků. Čtvrť navazuje na nový park Zahrádky, kudy se kolem vodních atrakcí a malého amfiteátru dostaneme přes lávku až do ulice Poděbradská.

Celkem se ve čtvrti buduje pět etap bytových domů a její kompletní dokončení je plánováno na rok 2030. První obyvatelé projektu zavítali do svého nového vysočanského domova už na jaře 2020. V dubnu 2020 byla zahájena výstavba dalších bytových domů pojmenovaných po Kolbenově synovi a vnukovi – Hanuš a Jindřich. Díky své výšce nabídnou byty v nejvyšších patrech zajímavé výhledy do okolí na postupně se měnící ráz této městské čtvrti.

Rodina Emila Kolbena

Emil Kolben se narodil roku 1862 jako jeden z deseti potomků tkalounkáře. Na studia ho otec poslal do Prahy, kde také vystudoval a později se dostal i na německou techniku. Tu absolvoval v pětadvaceti letech s vyznamenáním. Díky získanému cestovnímu stipendiu se mu otevřely brány do světa. Cestoval například do Vídeň, Berlín, Curych, Paříž, Londýn, a nakonec také do USA. Tam odplul na pět let se svojí ženou Malvínou v roce 1888.

S manželkou Malvínou měli tři děti. Nejstarší Hanuš se narodil ještě během pracovního působení ve Švýcarsku. Roku 1898 se Kolbenům narodila dcera Gréta a o čtyři roky později dcera Lilly.

Rodina Kolbenů na zahradě vily ve Weissenbachu, kolem r. 1928. 
Zdroj: Jewish Museum

Osudnou se rodině Kolbenů stala rasová perzekuce během druhé světové války. Kvůli svým židovským kořenům se po okupaci českých zemí v březnu 1939 musel Emil Kolben vzdát všech funkcí v ČKD a v průběhu roku 1939 následoval nucený prodej rodinných firem. Veškerý majetek rodiny byl konfiskován.

V rodných Strančicích si jeho sourozenci Kamila a Alfred vzali život, v roce 1942 deportovali jeho zetě Viléma s vnuky Harrym a Hanušem. O rok později si přišli i pro něj, dceru Lilly, syna Hanuše a vnuka Jindřicha, a odvezli je do terezínského ghetta. Vzít si s sebou měli jen to nejnutnější, a zatímco ostatní členové rodiny házeli do kufrů oblečení a doklady, Emil do svého zabalil 180 akcií ČKD. Emil Kolben zde zemřel ve věku 80 let.

Hanuš a Jindřich se o půl roku později ocitli v Osvětimi. Hanuš zemřel červenci 1944 v plynové komoře, Jindřich byl po evakuaci přemístěn do tábora Blechhammer ve Slezsku. Z něho se mu před pochodem smrti do Buchenwaldu podařilo utéct na Slovensko a přidat se k Československé armádě. Po návratu domů zjistil, že druhou světovou válku a holokaust nepřežilo 26 členů jeho rodiny.

Kolben a spol.

Emil Kolben načerpal své zkušenosti při pobytu ve Spojených státech, kde zastával pozici inženýra ve firmě Edison–Machine–Company. Díky svému inovátorství zde povýšil na funkci šéfinženýra a vedoucím technických kanceláří firmy Edison General Electric Company. Z titulu svého postavení se dostával často a osobně do kontaktu s Thomasem Edisonem.

Kolben stejně jako Edison věřil, že technika má člověka povznášet a pomáhat mu, a nikoli ho srážet do nicoty.

Ve Spojených Státech se Kolben potkal také s Nikolou Teslou, který ho pozval ke zkouškám elektromotorů, poháněných třífázovým střídavým proudem. Nezabralo mu mnoho času, aby pochopil, jaké perspektivy střídavý proud má.

Když se Emil Kolben vrátil zpět do Evropy, nastoupil ve švýcarských strojírnách Oerlikon. Bylo mu třiatřicet let, když se mu narodil v Curychu první dítě – syn Hanuš, což (možná) přimělo Kolbenovy k tomu, aby se vrátili domů.

Brzy po návratu založil Emil Kolben v Praze firmu Kolben a společníci, elektrotechnická továrna v Praze – Vysočanech. Našel pro ni perspektivní místo, které bylo sice na periferii, ale v blízkosti komunikací, železniční trati i vydatného zdroje užitkové vody. Veškeré stavební plány, ale i výpočty a konstrukce strojního vybavení, byly jeho dílem. Začínal skromně, v dřevěné boudě a s dvaceti pěti dělníky. Za pouhý rok nato jich už však Kolbenova továrna zaměstnávala v nových budovách sto čtrnáct dělníků.

Kolben využil nabídky Živnostenské banky a souhlasil s vytvořením akciové společnosti Elektrotechnická. Vznikla roku 1898 se základním kapitálem 2 miliony zlatých a Kolben se stal jejím vrchním ředitelem. Jeho zásluhou získala firma velmi rychle rozhodující postavení ve svém oboru v celém Rakousku–Uhersku. Oficiální název zněl Elektrotechnická akciová společnost, ale hovorově se jí říkalo Kolbenka." Vyráběla například pro Londýn, Madrid či australský Lancestown.

Vznik ČKD

Konec ČKD

Ještěrky a biokoridor

Louka

Městská zeleň

Voda